Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Druhý větrný mlýn je vyznačen na mapě z let 1847 až 1860 v těsné blízkosti prve zmíněného větrného mlýna. Také Katastrální oceňovací elaborát z roku 1854 uvádí v Městci Králové 2 větrné mlýny, z nichž každý měl po jednom složení a po jedné pracovní síle (Arbeiter) .
