Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.
