Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.
