Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Městec Králové | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaMěstec Králové
Míru
289 03
OkresNymburk
P 3
Městec Králové
GPS50° 12' 3.2''
15° 17' 5.7''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
1,1 km JZod kostela,
Zaniklý
před 1842
asi 1890 - rozebrán
Větrný mlýn Městec Králové

Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Babákovi - okolo 1880
  • Staft Johan
Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické mapy