Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rumburk | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRumburk
Dolní Křečany ul. Šluknovská
408 01
OkresDěčín
P 240
Dolní Křečany
GPS50° 57' 54.8''
14° 31' 50.9''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
2,2 km SZ od zámku Rumburk
Zaniklý
před 1840
asi 1850
Větrný mlýn Rumburk

Větrný mlýn byl součástí rozsáhlejší budovy na trati Vorwerk. V roce 1845 je uváděn jako majitel Josef Herbich č.p. 61. na mapě 1850 Českého království ale není.
Pokorný:
J. G. Sommer zaznamenal (414) na fideikomisárním panství Rumburském 3 větrné mlýny. Jeden v osadě Podluží (něm. Vorwerk) asi půl hodiny cesty SZ od Rumburka (LOKAL. 240), druhý v předměstí Rumburku, tehdy zvaném Neusorge (LOKAL. 229) a třetí asi půl hodiny V od Rumburka v místě, tehdy zvaném Nieder Leitersdorf (LOKAL. 241). Poslední z uvedených lokalit po hraničních úpravách z poloviny 19. století leží dnes za hranicemi našeho státu.
Prve zmíněný větrný mlýn (LOKAL. 240) byl zděný a – soudíme-li podle katastrální mapy (415) ze 40. let 20. století – tvořil část rozsáhlejší budovy v trati Vorwerk při státní silnici směřující od SZ do Rumburka. Budova větrného mlýna byla tehdy označena jako stavební parcela č. 260 na pozemkové parcele č. 871. Asi 300m dělilo tuto lokalitu od severního cípu Velkého rybníka (Gross Teich). Duplikát protokolu stavebních parcel (416) roku 1845 uvádí jako majitele mlýna Josefa Herbicha čp. 61 resp.61a.
(414) J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, 281.
(415) GÚ–ÚAGK, SK, císařský otisk 1317/2 (dříve 1277), č.83, Nieder Ehrenberg, list5,1843.
(416) SÚA, SK, Duplikát, Bau-Parzellen-Protocol der Gemeinde Ehrenberg Nieder.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Herbich Josef
Neexistuje
Holandský
Zděná - kamenná
Technologické vybavení

Historické mapy