Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na mapě království Českého (Kummerggova mapa) z roku 1850 je vyznačen mlýn Z od obce Sedlo (Sogr) - dnes osada Smrčina.
Pokorný:
Na Kummersbergově mapě Čech je vedle větrného mlýna v Hranici (okr. Cheb) vyznačen další větrný mlýn západně od osady Sedlo (Sorg) (320). Jde o větrný mlýn na katastrálním území Podhradí (kdysi Neuberg) (321). Podle katastrální mapy byl větrný mlýn zděný.
(320) Název je dnes zrušen.
(321) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 5891/2, dříve č. mapy 5082 (staré 290), list V. Značka větrného mlýna je ve vzdálenosti asi 400m na západ od jmenované osady Sorg, na pozemkové parcele č. 2083, stavební parcela č. 198 v trati Steinböhler Flur. V soupisu mlýnů k roku 1842 jsou uvedenému roku doloženy v Ašském území 2 větrné mlýny s kapacitou ročních 3255 dolnorakouských měřic semletého obilí.
