Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na mapě království Českého (Kummerggova mapa) z roku 1850 je vyznačen mlýn Z od obce Sedlo (Sogr) - dnes osada Smrčina.
Pokorný:
Na Kummersbergově mapě Čech je vedle větrného mlýna v Hranici (okr. Cheb) vyznačen další větrný mlýn západně od osady Sedlo (Sorg) (320). Jde o větrný mlýn na katastrálním území Podhradí (kdysi Neuberg) (321). Podle katastrální mapy byl větrný mlýn zděný.
(320) Název je dnes zrušen.
(321) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 5891/2, dříve č. mapy 5082 (staré 290), list V. Značka větrného mlýna je ve vzdálenosti asi 400m na západ od jmenované osady Sorg, na pozemkové parcele č. 2083, stavební parcela č. 198 v trati Steinböhler Flur. V soupisu mlýnů k roku 1842 jsou uvedenému roku doloženy v Ašském území 2 větrné mlýny s kapacitou ročních 3255 dolnorakouských měřic semletého obilí.
