Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na mapě království Českého (Kummerggova mapa) z roku 1850 je vyznačen mlýn Z od obce Sedlo (Sogr) - dnes osada Smrčina.
Pokorný:
Na Kummersbergově mapě Čech je vedle větrného mlýna v Hranici (okr. Cheb) vyznačen další větrný mlýn západně od osady Sedlo (Sorg) (320). Jde o větrný mlýn na katastrálním území Podhradí (kdysi Neuberg) (321). Podle katastrální mapy byl větrný mlýn zděný.
(320) Název je dnes zrušen.
(321) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 5891/2, dříve č. mapy 5082 (staré 290), list V. Značka větrného mlýna je ve vzdálenosti asi 400m na západ od jmenované osady Sorg, na pozemkové parcele č. 2083, stavební parcela č. 198 v trati Steinböhler Flur. V soupisu mlýnů k roku 1842 jsou uvedenému roku doloženy v Ašském území 2 větrné mlýny s kapacitou ročních 3255 dolnorakouských měřic semletého obilí.