Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Židněves | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaŽidněves

294 06
OkresMladá Boleslav
P 109
Židněves
GPS50° 25' 25.1''
14° 59' 14.8''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1,5 km SSZ od obce
Zaniklý
asi 1874
(přivezen z: Bačalek u Domoucnic)
po 1907 - rozebrán
Větrný mlýn Židněves

Na mírné návrší mezi Židněvsí a Husí Horkou, kde se říká Na Horce, přivezli sedláci - společníci ze Židněvse a okolí z Bačalek u Domoucnic. Ze židněvse to byl Jan Řezáč z čp. 11 na jehož pozemku mlýn stál. Další společníci byli sukoradští Václav Holob, Jan Petr, Václav Řezáč a Josef Vacek. Z Martinovic to byl sedlák Holeček.
Mlynářem byl Josef Černý z čp. 9 a bydlel ve světničce ve mlýně. Druhým byl Václav Lukeš, který přišel z větřáku ze Studénky u Nové Paky.
V roce 1878 koupil mlýn všetně polí Josef Pazderník z Bítochova. Mlýn byl již dost opotřebovaný a tak ho chtěl odstranil. Společníci byli proti a záležitost skončila u soudu. Pazderník soud vyhrál a mlýn už neprovozoval. Mlynář Lukeš odešel i s rodinou do Ruska, kde bylo hodně větřáků a našel tam uplatnění.
Mlýn se postupně rozpadal a po roce 1907 úplně zanikl.
(lit. V. Šolc, Mlýny na Klentnici a v okolí).


Německý
Technologické vybavení

Historické mapy