Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Židněves | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaŽidněves

294 06
OkresMladá Boleslav
P 109
Židněves
GPS50° 25' 25.1''
14° 59' 14.8''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1,5 km SSZ od obce
Zaniklý
asi 1874
(přivezen z: Bačalek u Domoucnic)
po 1907 - rozebrán
Větrný mlýn Židněves

Pokorný:
O tomto dřevěném větráku se uvádí v literatuře (198), že byl přivezen z Bačalek (199), kde byl koupen 5 podílníky ze Sukorad a z Martinovic. Postaven byl na mírném návrší mezi Husí Lhotou a Židněvsí na pozemku Řezáčově, SSV od obce v místě vzdáleném asi 1300m od středu Židněvsi. Místo leží asi 500m od výškového bodu 232 (200). Mlynář bydlil ve světničce v mlýně. V 60. nebo 70. letech 19. století koupil pozemek, na němž stál mlýn, Josef Pazderník. Ten po sporech s podílníky někdy roku 1906 nebo 1907 mlýn úplně odstranil (201). Na pozemkové parcele č. 208 (dnes orná půda) po někdejším větrném mlýně nejsou již žádné stopy (202). Lokalita má nadmořskou výšku cca 231m (203).
(198) K. Šindlauer, Větrný mlýn u Židněvsi, Boleslavan, roč. 9/1934-35, 209.
(199) Obec Mílkovice, okres Jičín, viz tam v poznámce.
(200) Topografická sekce 1:25 000, list 3854/1, 1945; spec. mapa 1:75 000, list 3854, 1951. Na staré katastrální mapě z roku 1842 (GÚ – ÚAGK, katastrální mapa, i.č. 9426, 1846) stav roku 1842 (Židněves) mlýn není vyznačen.
(201) K. Šindlauer, 210; tam i reprodukce perokresby.- Podle sdělení MNV v Židněvsi byl mlýn v provozu do roku 1874; zanikl, když byl postaven mlýn vodní. – Sdělení primáře MUDr Josefa Pazderníka z Mladé Boleslavi z 6.5. 1968 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(202) Vlastníkem je Jan Vacek z čp. 46 v Židněvsi (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Židněvsi z 6.3. 1956 a z 29.7. 1970). Pozemek obhospodařuje JZD Židněves.
(203) Topografická sekce 1:25 000, list 3854L., 1945.


---------
Na mírné návrší mezi Židněvsí a Husí Horkou, kde se říká Na Horce, přivezli sedláci - společníci ze Židněvse a okolí z Bačalek u Domoucnic. Ze židněvse to byl Jan Řezáč z čp. 11 na jehož pozemku mlýn stál. Další společníci byli sukoradští Václav Holob, Jan Petr, Václav Řezáč a Josef Vacek. Z Martinovic to byl sedlák Holeček.
Mlynářem byl Josef Černý z čp. 9 a bydlel ve světničce ve mlýně. Druhým byl Václav Lukeš, který přišel z větřáku ze Studénky u Nové Paky.
V roce 1878 koupil mlýn všetně polí Josef Pazderník z Bítochova. Mlýn byl již dost opotřebovaný a tak ho chtěl odstranil. Společníci byli proti a záležitost skončila u soudu. Pazderník soud vyhrál a mlýn už neprovozoval. Mlynář Lukeš odešel i s rodinou do Ruska, kde bylo hodně větřáků a našel tam uplatnění.
Mlýn se postupně rozpadal a po roce 1907 úplně zanikl.
(lit. V. Šolc, Mlýny na Klentnici a v okolí).


Německý
Technologické vybavení

Historické mapy