Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn v katastrálním území Albrechtice je vyznačen na mapě z let 1847 až 1860 (472) ve vzdálenosti asi ¾ km na západ od Albrechtic (Olbersdorf). Pro informaci o nadmořské výšce budiž udán prozatím výškový bod 567 m ve vzdálenosti asi ¾ km na západ od Albrechtic (473).
(472) Cit. Special-Karte, list 3. V obvodu MNV nebyla původně zjištěna poloha tohoto větrného mlýna (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Dětřichově z 23.3. 1956). Zatím jsme znak větrného mlýna nezjistili ani na katastrální mapě z roku 1846 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9, stav roku 1843, Albrechtice), ani na novější katastrální mapě téže obce podle stavu roku 1873 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9, Albrechtice).
(473) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Liberec 5-1, 1952.
------------------------------------------------------------------
Freewillig Petr, Větrné a vdní mlýny Jizerských hod, 2001:
Albrechtice u Frýdlantu / Jediným dosud známým pramenem, který zachycuje tento větrný mlýn, je mapa druhého vojenského mapování. Ani
v mapách stabilního katastru, ani v jiných mapových dílech se už neobjevuje. Mlýn na základě výskytu značky v mapě uvádí i Pokorný (1973).
Jestliže na jihovýchodním úbočí větrného návrší, zvaného dnes Na Vršku,
kolem poloviny 19. století stál, musela být jeho existence poměrně krátkodobá. Žádný jiný pramen se o něm totiž nezmiňuje. Na mapách stabilního katastru je lokalita označována jako Bei der Pfütze, tedy U Louže.
Z mapy také vyčteme, že musel stát buď na pozemku Franze Hausmanna
z čp. 22, nebo na sousední plužině Josefa Schölera z čp. 20 (obě stavení zanikla). Lze spekulovat, že se jednalo spíš o mlýn