Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn v katastrálním území Albrechtice je vyznačen na mapě z let 1847 až 1860 (472) ve vzdálenosti asi ¾ km na západ od Albrechtic (Olbersdorf). Pro informaci o nadmořské výšce budiž udán prozatím výškový bod 567 m ve vzdálenosti asi ¾ km na západ od Albrechtic (473).
(472) Cit. Special-Karte, list 3. V obvodu MNV nebyla původně zjištěna poloha tohoto větrného mlýna (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Dětřichově z 23.3. 1956). Zatím jsme znak větrného mlýna nezjistili ani na katastrální mapě z roku 1846 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9, stav roku 1843, Albrechtice), ani na novější katastrální mapě téže obce podle stavu roku 1873 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9, Albrechtice).
(473) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Liberec 5-1, 1952.
------------------------------------------------------------------
Freewillig Petr, Větrné a vdní mlýny Jizerských hod, 2001:
Albrechtice u Frýdlantu / Jediným dosud známým pramenem, který zachycuje tento větrný mlýn, je mapa druhého vojenského mapování. Ani
v mapách stabilního katastru, ani v jiných mapových dílech se už neobjevuje. Mlýn na základě výskytu značky v mapě uvádí i Pokorný (1973).
Jestliže na jihovýchodním úbočí větrného návrší, zvaného dnes Na Vršku,
kolem poloviny 19. století stál, musela být jeho existence poměrně krátkodobá. Žádný jiný pramen se o něm totiž nezmiňuje. Na mapách stabilního katastru je lokalita označována jako Bei der Pfütze, tedy U Louže.
Z mapy také vyčteme, že musel stát buď na pozemku Franze Hausmanna
z čp. 22, nebo na sousední plužině Josefa Schölera z čp. 20 (obě stavení zanikla). Lze spekulovat, že se jednalo spíš o mlýn