Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Pivín | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPivín

798 24
OkresProstějov
Burian 409
Pivín
GPS49° 23' 15.5''
17° 10' 34.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
400 m SZ od středu obce
Zaniklý
1806
1945 - rozebrán
Větrný mlýn Pivín

Větrný mlýn byl postaven roku 1806 na trati Záhumenka. Letopočet s písmeny KLM je uveden na matce. Hlava hřídele je z roku 1913.
Rozměry: Půdorys byl 5,5 x 5,5 m. V roce 1941, kdy byl mlýn zapečetěn, opravil majitel střechu. V roce 1944 již byla část zařízení ztracena a majitel se nalézal ve finanční tísni. Proto navrhl Památkovému ústavu odprodej a přemístění mlýna. Poté ho navrhl ke koupi Jednotě společenstvem mlynářů. O této akci se sice rozepsal moravský tisk, ale Jednota prohlásila, že by nešetřila prostředky, kdyby vnitřní zařízení mlýna bylo zachováno. K objektu se vztahuje povídačka o oběšené koze, kterou zveršoval J. V. Říhovský.
Zanikl na konci 2. světové války v květnu roce 1945.
Majitelé: 1809 Rudolf Karl, 1832 Jan Sigmund, 1834 Josef Rudolf, 1852 František Hrbáč, 1854 Anselm Vlček, 1882 Josef a Josefa Saulich, 1887 Josef a Marie Saulich, 1932 Emil Saulich


Historie obecně

Potomek z mlynářského rodu píše:
„Ve věci mlýna, který byl postaven v roce 1809, klášterem Hradisko a vystřídal hned několik majitelů, až ho v roce 1882 kupuje za 1800,- zlatých můj pra-pra-pra dědeček, Josef Saulich, původem ze starého německého mlynářského rodu a ten ho předává svému synu Josefu a ten původně chtěl, aby mlynařil jeho syn Josef, ten však v dětství umírá a nakonec se toho ujal můj pradědeček Emil. Rodina Saulichů vlastnila v různých dobách skoro všechny větrné mlýny na okrese Prostějov, druhá větev měla mlýn v Jakartovicích, ale vodní. Nejznámější postavou rodu je Fritz Saulich, který byl správce Rotchildova panství v Dolním Benešově, je však více rodových větví, neboť dětí bylo podle matrik vždy poměrně dost.
Na mlýně mlela jako mladá ještě moje babička, Ludmila Adámková-Saulichová, ta loni zemřela.
Mlýn byv v roce 1945 rozstřílen rumunsko - ruskou armádou a nikdy nebyl obnoven.
. V současné době je místo, kde stával mlýn opět v mém vlastnictví a hodlám na tomto zřídit malý památník s místem pro zastavení, popisující historii tohoto místa. Zajímavé je, že pozemek je stále zakreslen přesně na půdorys původního mlýna.“

Mlýn je vyobrazen na
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Hrbáč František
    • Karl Rudolf
    • Rudolf Josef
    • Saulich Emil
    • Saulich Josef
    • Sigmund Jan
    • Vlčak Anselm
    Neexistuje
    Německý
    Dřevěná

    Půdorys byl 5,5 x 5,5 m.

    Technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Historické mapy

    Plány - stavební a konstrukční

    Ostatní

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - exteriér