Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn stál před rokem 1778 blíže zámku (293) na návrší V borku (294). Zde se našly při výkopu jeho základní zdi v podobě šikmého kříže (295). Sloužil k mletí obilí. Jeho existenci dokládají prameny již v 2. polovině 17. století (296). Poloha Borky je SV od Bratronic (297), 522m nad mořem (298, 299).
(293) J. Táborský, Krátké vypsání země České, Praha 1778, 197.
(294) J. P. Hille, Větrný mlýn u Bratronic, Blatenské listy, roč. 2/1932, č. 22, 2. Za upozornění děkujeme radě MNV v Příbrami (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 10.2. 1956).
(295) Tamtéž. Právě z tohoto údaje můžeme usuzovat, že uvedený větrný mlýn byl dřevěný (tzv. německého typu).
(296) Tamtéž, cit. doklady ze zápisů matriky zábořské k roku 1686 a 1691.
(297) SÚA, IS, Prácheňsko 479, stav roku 1837, list V, nebo GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 479, stav roku 1895 (Bratronice).
(298) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Blatná 7-8, 1954.
(299) Obraz větrného mlýna v Bratronicích (olej), od J. Süsse z 30. let 20. století je v Městském muzeu v Blatné (sdělení uvedeného muzea z 25. 5. 1968, č. 268; GÚ – ČSAV, VM – Č). Není ovšem známa předloha. Za upozornění děkuji dr. J. Vařekovi z ÚEF – ČSAV.
