Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Záboří | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaZáboří
Bratronice
38801
OkresStrakonice
P 135
Bratronice
GPS49° 22' 12.9''
13° 51' 7.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
850 m SV od návsi
Zaniklý
před 1686
před 1837
Větrný mlýn Záboří

Pokorný:
Větrný mlýn stál před rokem 1778 blíže zámku (293) na návrší V borku (294). Zde se našly při výkopu jeho základní zdi v podobě šikmého kříže (295). Sloužil k mletí obilí. Jeho existenci dokládají prameny již v 2. polovině 17. století (296). Poloha Borky je SV od Bratronic (297), 522m nad mořem (298, 299).
(293) J. Táborský, Krátké vypsání země České, Praha 1778, 197.
(294) J. P. Hille, Větrný mlýn u Bratronic, Blatenské listy, roč. 2/1932, č. 22, 2. Za upozornění děkujeme radě MNV v Příbrami (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 10.2. 1956).
(295) Tamtéž. Právě z tohoto údaje můžeme usuzovat, že uvedený větrný mlýn byl dřevěný (tzv. německého typu).
(296) Tamtéž, cit. doklady ze zápisů matriky zábořské k roku 1686 a 1691.
(297) SÚA, IS, Prácheňsko 479, stav roku 1837, list V, nebo GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 479, stav roku 1895 (Bratronice).
(298) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Blatná 7-8, 1954.
(299) Obraz větrného mlýna v Bratronicích (olej), od J. Süsse z 30. let 20. století je v Městském muzeu v Blatné (sdělení uvedeného muzea z 25. 5. 1968, č. 268; GÚ – ČSAV, VM – Č). Není ovšem známa předloha. Za upozornění děkuji dr. J. Vařekovi z ÚEF – ČSAV.


Německý
Technologické vybavení

Historické mapy