Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn stál před rokem 1778 blíže zámku (293) na návrší V borku (294). Zde se našly při výkopu jeho základní zdi v podobě šikmého kříže (295). Sloužil k mletí obilí. Jeho existenci dokládají prameny již v 2. polovině 17. století (296). Poloha Borky je SV od Bratronic (297), 522m nad mořem (298, 299).
(293) J. Táborský, Krátké vypsání země České, Praha 1778, 197.
(294) J. P. Hille, Větrný mlýn u Bratronic, Blatenské listy, roč. 2/1932, č. 22, 2. Za upozornění děkujeme radě MNV v Příbrami (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 10.2. 1956).
(295) Tamtéž. Právě z tohoto údaje můžeme usuzovat, že uvedený větrný mlýn byl dřevěný (tzv. německého typu).
(296) Tamtéž, cit. doklady ze zápisů matriky zábořské k roku 1686 a 1691.
(297) SÚA, IS, Prácheňsko 479, stav roku 1837, list V, nebo GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 479, stav roku 1895 (Bratronice).
(298) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Blatná 7-8, 1954.
(299) Obraz větrného mlýna v Bratronicích (olej), od J. Süsse z 30. let 20. století je v Městském muzeu v Blatné (sdělení uvedeného muzea z 25. 5. 1968, č. 268; GÚ – ČSAV, VM – Č). Není ovšem známa předloha. Za upozornění děkuji dr. J. Vařekovi z ÚEF – ČSAV.
