Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rožnov pod Radhoštěm | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRožnov pod Radhoštěm
Palackého
756 61
OkresVsetín
mlýnek 76
Rožnov pod Radhoštěm
GPS49° 27' 38.6''
18° 9' 28.8''
Mapová značkaMlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
v areálu skanzenu v části Valašská dědina
Muzeum s průvodcem
1935/1996
(přivezen z: Albrechtice 466)
Větrný mlýn Rožnov pod Radhoštěm

Původně větrný mlýnek stál jako všechny ostatní na Ostravsku v obci Albrechtice, Rybářská 466. Naposledy se na něm mlelo v roce 1960. Mlýnek vyrobil Zámečnický závod Josef Pawera a bratr z Třanovic v roce 1935. Firma dodala kovové části za cenu 1 400,- Kč, které byly splaceny v pěti splátkách v letech 1935-36. Mlecí kameny dodal pan Szczyrba ze Životic, který provedl 18. 3. 1936 nakrapání remiší. Tesařské práce provedl pan Mrozek z hradiště u Českého Těšína. Větrná turbína je zřejmě originál KUNZ, typ Eclipse o průměru 3 m a 15 lopatkách.
Mlýnek byl na dobrém místě, při silném větru sešrotoval během 24 hodin až 200 kg pšenice nebo jiného dobře vyschlého obilí. Šrotovalo se pro domácí potřebu i pro sousedy. Mlýnek byl provozován do roku 1943, kdy byl zaplombován. Na základě požadavku majitele a sousedů byla plomba úředně odstaraněna a mlýnek dále používán s podmínkou evidence mletí.
Protože mlýnek se nacházel v zátopové oblasti přehrady Tětlicko, byl přenesen v roce 1961 na nové místo, kde už nebyl využíván, ale jen udržován ve funkčním stavu.
V roce 1996 kompletní mlýnek získal do své expozice Valašská dědina Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Převezl ho jako celek. Interier však není přístupný.
Na střeše je IPA. Rozměry objektu mlýnku jsou 2,9 x 2,1 m, výška 3,8 m.
Hranolový vysévač neobsahuje.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 2)
  • mlýnská hranice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: šnerovým převodem)
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků