Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rožnov pod Radhoštěm | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRožnov pod Radhoštěm
Palackého
756 61
OkresVsetín
mlýnek 76
Rožnov pod Radhoštěm
GPS49° 27' 38.6''
18° 9' 28.8''
Mapová značkaMlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
v areálu skanzenu v části Valašská dědina
Nepřístupný
1935/1996
(přivezen z: Albrechtice 466)
Větrný mlýn Rožnov pod Radhoštěm

Původně větrný mlýnek stál jako všechny ostatní na Ostravsku v obci Albrechtice, Rybářská 466. Naposledy se na něm mlelo v roce 1960. Mlýnek vyrobil Zámečnický závod Josef Pawera a bratr z Třanovic v roce 1935. Firma dodala kovové části za cenu 1 400,- Kč, které byly splaceny v pěti splátkách v letech 1935-36. Mlecí kameny dodal pan Szczyrba ze Životic, který provedl 18. 3. 1936 nakrapání remiší. Tesařské práce provedl pan Mrozek z hradiště u Českého Těšína. Větrná turbína je zřejmě originál KUNZ, typ Eclipse o průměru 3 m a 15 lopatkách.
Mlýnek byl na dobrém místě, při silném větru sešrotoval během 24 hodin až 200 kg pšenice nebo jiného dobře vyschlého obilí. Šrotovalo se pro domácí potřebu i pro sousedy. Mlýnek byl provozován do roku 1943, kdy byl zaplombován. Na základě požadavku majitele a sousedů byla plomba úředně odstaraněna a mlýnek dále používán s podmínkou evidence mletí.
Protože mlýnek se nacházel v zátopové oblasti přehrady Tětlicko, byl přenesen v roce 1961 na nové místo, kde už nebyl využíván, ale jen udržován ve funkčním stavu.
V roce 1996 kompletní mlýnek získal do své expozice Valašská dědina Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Převezl ho jako celek. Interier však není přístupný.
Na střeše je IPA. Rozměry objektu mlýnku jsou 2,9 x 2,1 m, výška 3,8 m.
Hranolový vysévač neobsahuje.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 2)
  • mlýnská hranice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: šnerovým převodem)
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků