Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Münsterův větřák 80
742 44
OkresNový Jičín
B 253
Kujavy
GPS49° 42' 25.6''
17° 58' 28.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý
650 m JV od kostela
Zaniklý
před 1872
Větrný mlýn Kujavy

Nevíme, kdo a kdy mýn postavil. Víme, že v roce 1875 pracoval. Na jaře roku 1880 byl mlýn přestěhován do Bernartic č. p. 105.


Historie obecně

K selské usedlosti v Kujavách č. 80, která patřila do roku 1872 rodině Münsterově a pak Freislerově, náležel dřevěný sloupový větřák sv. od vsi, vlevo od silnice při její zatáčce do Pustějova. Tento větřák stál na mírném návrší v nadmořské výšce 250 m ve vzdálenosti 600 m jv. od kostela v Kujavách, azimut 117°.Nevíme zatím kdo a kdy mlýn postavil. Majitelkou usedlosti č 80 byla v roce 1874 Františka Freislerová, s níž pak až do roku 1889 byl spolumajitelem její manžel Karel Staffe.

V roce 1875 byl větrný mlýn (podle Berichtu) v živnostenském provozu. V letech 1876 - 1878 zde mlel větrný mlynář Fr. Brossmann, původem z Lukavce, s manželkou Annou rozenou Berggoldovou z Kostelce u Děrného (naroz. 2 děti).
V roce 1879 koupil mlýn větrný mlynář Jan Sahlinger, původem z Malých Heraltic u Opavy, tehdy nájemce vodního Lesního mlýna na Odře v Bernarticích, který větrák přestěhoval na jaře roku 1880 do Bernartic. Obrázek tohoto větráku již v Bernartic (rekonstrukce) od Leopolda Biskupa je otištěn ve Vlastivědný Sborník okresu NJ 1987. Mlýn je zakreslen na spec. mapě Novy Jičín z roku 1938 a na Ježkově mapě z roku 1940 kdy dávno již nestál.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Brossmann
  • Freisler
  • Münster
  • Münsterově a pak Freislerově
  • Sahlinger
  • Staffe
Německý
Technologické vybavení
Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
Autor: Šustek Fr. - Turek, A.
Rok vydání: 1988
Datum citace: 09.08.2016
zdroj: Šustek Fr. - Turek, A. Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26