Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Münsterův větřák 80
742 44
OkresNový Jičín
B 253
Kujavy
GPS49° 42' 25.6''
17° 58' 28.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
650 m JV od kostela
Zaniklý
před 1872
Větrný mlýn Kujavy

Nevíme, kdo a kdy mýn postavil. Víme, že v roce 1875 pracoval. Na jaře roku 1880 byl mlýn přestěhován do Bernartic č. p. 105.


Historie obecně

K selské usedlosti v Kujavách č. 80, která patřila do roku 1872 rodině Münsterově a pak Freislerově, náležel dřevěný sloupový větřák sv. od vsi, vlevo od silnice při její zatáčce do Pustějova. Tento větřák stál na mírném návrší v nadmořské výšce 250 m ve vzdálenosti 600 m jv. od kostela v Kujavách, azimut 117°.Nevíme zatím kdo a kdy mlýn postavil. Majitelkou usedlosti č 80 byla v roce 1874 Františka Freislerová, s níž pak až do roku 1889 byl spolumajitelem její manžel Karel Staffe.

V roce 1875 byl větrný mlýn (podle Berichtu) v živnostenském provozu. V letech 1876 - 1878 zde mlel větrný mlynář Fr. Brossmann, původem z Lukavce, s manželkou Annou rozenou Berggoldovou z Kostelce u Děrného (naroz. 2 děti).
V roce 1879 koupil mlýn větrný mlynář Jan Sahlinger, původem z Malých Heraltic u Opavy, tehdy nájemce vodního Lesního mlýna na Odře v Bernarticích, který větrák přestěhoval na jaře roku 1880 do Bernartic. Obrázek tohoto větráku již v Bernartic (rekonstrukce) od Leopolda Biskupa je otištěn ve Vlastivědný Sborník okresu NJ 1987. Mlýn je zakreslen na spec. mapě Novy Jičín z roku 1938 a na Ježkově mapě z roku 1940 kdy dávno již nestál.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Brossmann
  • Freisler
  • Münster
  • Münsterově a pak Freislerově
  • Sahlinger
  • Staffe
Německý
Technologické vybavení
Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
Autor: Šustek Fr. - Turek, A.
Rok vydání: 1988
Datum citace: 09am31Europe/Prague.f2016Tue, 09 Aug 2016 00:00:00 +020008am31
zdroj: Šustek Fr. - Turek, A. Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26