Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

08.09.2020 / Křest nové knihy "Co roztáčel vítr"

Nová kniha již vyšla:

TISKOVÁ ZPRÁVA

ze dne 3. září 2020,   Městské muzeum v Ústí nad Orlicí


Nová kniha Co roztáčel vítr

V těchto dnech vychází nová kniha s názvem: Co roztáčel vítr – historie a současnost větrných mlýnů, mlýnků a čerpadel. Autoři Jan Doubek, Břetislav Koč a Radim Urbánek vytvořili doposud nejkomplexnější pojednání o větrných mlýnech a turbínách na našem území. Brněnský nakladatel Ivo Sperát, který se věnuje odborným historickým textům, ji vydal jako svou čtvrtou letošní publikaci.

Jan Doubek působí jako předseda sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně. Větrnými mlýny se zabývá přes čtyřicet let a mimo jiné založil a spravuje webovou databázi Povetrnik.cz, která stejně jako nová kniha mapuje větrné mlýny a čerpadla v České republice. Další autor, kterým je Břetislav, se specializuje na historické větrné elektrárny a čerpadla. Třetí autor Radim Urbánek, etnolog se zaměřením na neindustriální technické objekty, je ředitelem Městského muzea v Ústí nad Orlicí, kde pod jeho vedením proběhla už dvě odborná sympozia zaměřená na venkovské technické objekty včetně mlýnů.

„Půvab větrných mlýnů nespočívá v tom, jak je romanticky vidíme, ale v jejich podobě, umístění v krajině a roli, kterou sehrály v minulosti. Příprava knihy byla během na dlouhou trať, ale nejednalo se o žádný boj s větrnými mlýny. Většinu publikovaných materiálů, fotografií a historických obrázků měli autoři k dispozici díky svému dlouhodobému bádání o těchto objektech.“, říká iniciátor knihy a hlavní autor Jan Doubek.

„Publikace je výjimečná svým záběrem. Jde o první dílo, které věnuje jak dějinám větrných mlýnů, tak například jejich konstrukcím, funkcím, způsobům mletí i metodám a postupům jejich oprav a konzervací“, uvádí Radim Urbánek. Text spolu s téměř 500 obrázky zaplnil přes 340 stránek. Popsáno na nich je asi 300 existujících i již zaniklých zařízení poháněných silou větru. Představuje také jejich vývoj, názvosloví, stavební podobu, ale i historické souvislosti. Kromě informací o konkrétních stavbách nabízí kniha i řadu zajímavých sdělení o mlynářském řemeslu vlastním.

V mnoha svých částech kniha překračuje hranice populárně-naučné literatury, takže poskytuje cenné informace i odborné veřejnosti.

 Kniha má rozsah 340 stran, cca 500 ilustrací a stojí 365.- Kč. Objednat jí lze přes kontakt těchto stránek nebo na adrese: doubek.mlyny@vetrnemlyny.info.

Bc. Václav Novák
pracovník PR

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí