Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn z. těsně u obce, na výšině u kostela.
Spec. mapa Göding u. Lundenburg 10-XVI, 1884.- Dostál,ČL 1947, 89.- Burian, ČE 1958, 313; 1959, 112.
Okolo roku 1820 postavil T. Hlavňovský v Bořeticích „Na tálkách“ za kostelem větrný mlýn. Mlýn byl však odlišný než mlýny v okolí. Postaven z cihel holandského typu válcového tvaru. Pod střechou byla umístěna železná kolejnice která umožnila natáčet lopatky mlýna podle toho směru odkud vanul vítr. Hlavňovský zde mlel obilí až do roku 1860, kdy mlýn odkoupil Franc Hekerle, který zde měl živnost do roku 1880, pak větrný mlýn odprodal Filipu Kloboučkovi z nedalekých Němčiček. Ten mlýn ve stáří přenechal mlýn svému synu Jakubu Kloboučkovi. Jakub si v Bořeticích koupil dům č.p. 207. Mlynář neměl lehké živobytí. Byl závislí na povětrnostních podmínkách a navíc se v okolí objevila nebezpečná konkurence v podobě mlýnů na parní pohon (Vávrův mlýn v Čejči, Kalvodův ve Velkých Pavlovicích). Mlýny měly větší výkon a kvalitnější mouku. Větrný mlýn postupně ztrácel zákazníky, přestal být výdělečný a roku 1911 ukončil provoz. Jakub Klobouček mlýn v roce 1913 prodal za 700 K Josefu Chrástkovi z Bořetic. Větrný mlýn koupil z úmyslem, že mlýn zbourá a z cihel postaví stodolu. Sundali střechu a jaké bylo jejich překvapení, cihle byly dobré pouze z venkovní strany a dovnitř jsou zaseknuty do kónusu a střed zdiva vysypán „šuntem“. Vše se pak odklidilo a po větrném mlýnu zůstalo jen prázdné místo. Chrástkovi v roce 1919 prodali prázdnou parcelu Josefu Šafránkovi z Bořetic č.p. 94.
Tak zmizl jediný zděný větrný mlýn který se nacházel v okresu Břeclav. Po mlýnu zůstala pouze v katastrální mapě kruhová parcela.