Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Jaké mají obrátky v minutě hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu vždy dáti číslo 225.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bořetice | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaBořetice

691 08
OkresBřeclav
B 38
Bořetice u Hustopečí
GPS48° 54' 46.2''
16° 50' 59.9''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
100 m JZ od kostela
Zaniklý
1820
asi 1913 - rozebrán
Větrný mlýn Bořetice

Větrný mlýn z. těsně u obce, na výšině u kostela.
Spec. mapa Göding u. Lundenburg 10-XVI, 1884.- Dostál,ČL 1947, 89.- Burian, ČE 1958, 313; 1959, 112.
Okolo roku 1820 postavil T. Hlavňovský v Bořeticích „Na tálkách“ za kostelem větrný mlýn. Mlýn byl však odlišný než mlýny v okolí. Postaven z cihel holandského typu válcového tvaru. Pod střechou byla umístěna železná kolejnice která umožnila natáčet lopatky mlýna podle toho směru odkud vanul vítr. Hlavňovský zde mlel obilí až do roku 1860, kdy mlýn odkoupil Franc Hekerle, který zde měl živnost do roku 1880, pak větrný mlýn odprodal Filipu Kloboučkovi z nedalekých Němčiček. Ten mlýn ve stáří přenechal mlýn svému synu Jakubu Kloboučkovi. Jakub si v Bořeticích koupil dům č.p. 207. Mlynář neměl lehké živobytí. Byl závislí na povětrnostních podmínkách a navíc se v okolí objevila nebezpečná konkurence v podobě mlýnů na parní pohon (Vávrův mlýn v Čejči, Kalvodův ve Velkých Pavlovicích). Mlýny měly větší výkon a kvalitnější mouku. Větrný mlýn postupně ztrácel zákazníky, přestal být výdělečný a roku 1911 ukončil provoz. Jakub Klobouček mlýn v roce 1913 prodal za 700 K Josefu Chrástkovi z Bořetic. Větrný mlýn koupil z úmyslem, že mlýn zbourá a z cihel postaví stodolu. Sundali střechu a jaké bylo jejich překvapení, cihle byly dobré pouze z venkovní strany a dovnitř jsou zaseknuty do kónusu a střed zdiva vysypán „šuntem“. Vše se pak odklidilo a po větrném mlýnu zůstalo jen prázdné místo. Chrástkovi v roce 1919 prodali prázdnou parcelu Josefu Šafránkovi z Bořetic č.p. 94.
Tak zmizl jediný zděný větrný mlýn který se nacházel v okresu Břeclav. Po mlýnu zůstala pouze v katastrální mapě kruhová parcela.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hekerle Franc 1860-80
  • Hlavňovský T. 1820-1860
  • Klobouček Filip 1880-
  • Klobouček Jakub - 1913
Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Historické mapy