Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn z. těsně u obce, na výšině u kostela.
Spec. mapa Göding u. Lundenburg 10-XVI, 1884.- Dostál,ČL 1947, 89.- Burian, ČE 1958, 313; 1959, 112.
Okolo roku 1820 postavil T. Hlavňovský v Bořeticích „Na tálkách“ za kostelem větrný mlýn. Mlýn byl však odlišný než mlýny v okolí. Postaven z cihel holandského typu válcového tvaru. Pod střechou byla umístěna železná kolejnice která umožnila natáčet lopatky mlýna podle toho směru odkud vanul vítr. Hlavňovský zde mlel obilí až do roku 1860, kdy mlýn odkoupil Franc Hekerle, který zde měl živnost do roku 1880, pak větrný mlýn odprodal Filipu Kloboučkovi z nedalekých Němčiček. Ten mlýn ve stáří přenechal mlýn svému synu Jakubu Kloboučkovi. Jakub si v Bořeticích koupil dům č.p. 207. Mlynář neměl lehké živobytí. Byl závislí na povětrnostních podmínkách a navíc se v okolí objevila nebezpečná konkurence v podobě mlýnů na parní pohon (Vávrův mlýn v Čejči, Kalvodův ve Velkých Pavlovicích). Mlýny měly větší výkon a kvalitnější mouku. Větrný mlýn postupně ztrácel zákazníky, přestal být výdělečný a roku 1911 ukončil provoz. Jakub Klobouček mlýn v roce 1913 prodal za 700 K Josefu Chrástkovi z Bořetic. Větrný mlýn koupil z úmyslem, že mlýn zbourá a z cihel postaví stodolu. Sundali střechu a jaké bylo jejich překvapení, cihle byly dobré pouze z venkovní strany a dovnitř jsou zaseknuty do kónusu a střed zdiva vysypán „šuntem“. Vše se pak odklidilo a po větrném mlýnu zůstalo jen prázdné místo. Chrástkovi v roce 1919 prodali prázdnou parcelu Josefu Šafránkovi z Bořetic č.p. 94.
Tak zmizl jediný zděný větrný mlýn který se nacházel v okresu Břeclav. Po mlýnu zůstala pouze v katastrální mapě kruhová parcela.
