Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Budětsko | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaBudětsko
3
798 52
OkresProstějov
B 57
Budětsko
GPS49° 35' 23.7''
16° 55' 41.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
200 m SV od obce
Zaniklý
1872
1924 - rozebrán
Větrný mlýn Budětsko

Větrný mlýn německého typu čp. 3 stával asi 200 m severovýchodně od obce v trati
Za humny od trávníku na čp. 178/2. Byl postaven v roce 1872 a zanikl roku 1924.
Majitelem mlýna byl v roce 1884 Karel Snášel, v roce 1887 Josef Erben a roku
1897 manželé Josef a Františka Spáčilovi.

Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,

Stoklas Eugen: Zaniklý větrný mlýn v Budětsku, Vlastivědný sborník 1929-31.

Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Erben Josef 1887 - 1897
  • Snášel Karel 1872 - 1887
  • Spáčil Josef 1897 - 1924
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy

Obrazy

Listinné dokumenty, korespondence