Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Kolik dělá obrátek francouzský kámen při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu dáti číslo 220.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Chvaleč | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaChvaleč

542 11
OkresTrutnov
P 121
Chvaleč
GPS50° 35' 56.8''
16° 3' 1.8''
Mapová značkaNeznámý / Zaniklý objekt, památník
800 m VSV od OU
Zaniklý
před 1805
po 1840
Větrný mlýn Chvaleč

Pokorný:
Dva větrné mlýny ve Chvaleči připomínají se k roku 1803 až 1805 (879), dále k roku 1811 (880). Návrší, kde stával větrný mlýn, patří k hospodářství čp. 24, se označovalo Schaudichum (881), v katastrální mapě má název Sidichfür (882). Oba mlýny stály při cestě, zvané Mühlweg, která vycházela z Chvalče u domu čp. 125 dvorem hospodářství čp. 79, šla na výšinu 566 m k pozemkům hospodářství čp. 24 a dále na Slavětínskou cestu. Polnosti, příslušející k uvedeným dvěma hospodářstvím, táhnou se od zmíněných popisných čísel pruhem směrem jižním (883). Větrné mlýny stály v nadmořské výšce cca 570 m, resp. Cca 580 m (884).
(879) ZLA Náchod I, archiv velkostatku Adršpach, sing. 85 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení uvedeného ZLA z 12.12. 1953, čj. 394/1953).
(880) Geschichte des Dorfes Qualisch, 37 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Náchod z 19.9. 1955, čj. 500/55, srov. i GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Chvalči (kronikář F. Papež) z 12.2. 1956 i s náčrtem místní situace a označení polohy obou mlýnů.
(881) Cit. sdělení kronikáře F. Papeže.
(882) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2684, Qualisch, 1844 (stav roku 1840), list V; SÚA, IS, Hradecko 373, Quallisch, stav 1840.
(883) Viz cit. katastrální mapy z roku 1840, list V, VI, VII, IX.- Roku 1840 náležela usedlost čp. 72 F. Kasperovi a usedlost Ignácovi Schmidtovi.
(884) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Broumov 8-0 a 8-1, 1951.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Schmidt Ignác 1840
Neexistuje
Neznámý
Technologické vybavení