Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
V Brusnici však stál ještě větší větrný mlýn. Vysvítá to z Katastrálního oceňovacího elaborátu z roku 1853, kdy se odhaduje celková roční výroba dvou větrných mlýnů na 1000 měřic semletého obilí. Bližší lokalizace druhého mlýna v katastrálního území Brusnice nebylo možno zatím stanovit (850).
(850) SÚA, cit. duplikát SK, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853.
