K čemu slouží hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
K luštění a vymílání krupic.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Nová Paka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaNová Paka
Žižkov, Hrnčířův kopec
509 01
OkresJičín
P 97
Nová Paka
GPS50° 28' 57.6''
15° 30' 43.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
Pod Hrnčířovm kopcem
Zaniklý
před 1850
1862 - shořel
Větrný mlýn Nová Paka

Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn ve Studénce nacházíme již roku 1842. Stál asi 750 m na sever obce (749). Již tehdy na téže pozemkové parcele č. 96 SSV od mlýna stálo i dřevěné obytné stavení mlynáře. O větrném mlýně se dočítáme (750), že roku 1850 jej koupil i s domkem čp. 21 mlynář Josef Lukeš. Pozdější léta se mu ve mlýně dobře nevedlo. Roku 1856 předal mlýn synu Josefovi. Když domek roku 1860 vyhořel, pronajal Lukeš mlýn a mlela se tu čekanka. Roku 1862 vyhořel i mlýn a nebyl už obnoven. Lukeš odešel jako mlynář na Brdo. Stavení čp. 21, ovšem přestavěné, stojí dosud (751). Je položeno cca 485 m n.m. (752). Majitelem pozemkové parcely č. 96 je dnes Otakar Samler ze Studénky čp. 21. Na místě mlýna nejsou již patrný žádné pozůstatky (753).
(749) V trati Gegen Pakau, GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7509, Studénka, 1845, stav roku 1842, list I.
(750) Novopacko, 689.
(751) Čerpáno i ze zprávy kronikáře obce Studence P. Věcheta z13.2. 1956(GÚ-ČSAV). Podle J.Boudyše (Větrný mlýn nad obcí Dolánkami, Boleslavan, roč.9/1934-35, 209) byl ze Studénky u Staré Paky převezen r. 1872 dřevěný větrný mlýn do Dolánek. I když tu je snad možnost najít vysvětlení v záměně Studének se Studenou (viz o mlýnu v Dolánkách), stojí za zmínku i skutečnost, že na katastr. mapě Studénky z r.1905 (GÚ-ÚAGK, SK, i.č.7509) je při výškovém bodě znak větrného mlýna na stejném místě, jako na katastrální mapě z roku 1842, i když značkou zcela neobvyklou, převzatou z vojenských map speciálních.
(752) Státní mapa 1: 5000 – odvozená, list Jičín 4-4, 1954.
(753) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Studénce (Kynčl) ze 4.8. 1970.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Větrný mlýn ve Studénce čp. 21 koupil roku 1850 mlynář Josef Lukeš i s obytným domkem, který tam dosud stojí, ovšem přestevěný. Lukeš byl přijat za souseda Studénky o posvícení a nabyl tak domavského práva. Zprvu se mu vedlo dobře, později nevalně. oku 1856 přenechal jej synovi Josefovi. Nového majetníka stihla r. 1860 nehoda, domek mu vyhořel. Mlýn pronajal Bergerovi z Vrchoviny, který tam mlel čekanku. Asi r. 1862 vyhořel i mlýn. Lukeš již mlýn neobnovil, ale pronajal si mlýn na Brdě., který konečně koupil a převezl na Podhrád u Jičína.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Lukeš Josef 1850-
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy