Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn ve Studénce nacházíme již roku 1842. Stál asi 750 m na sever obce (749). Již tehdy na téže pozemkové parcele č. 96 SSV od mlýna stálo i dřevěné obytné stavení mlynáře. O větrném mlýně se dočítáme (750), že roku 1850 jej koupil i s domkem čp. 21 mlynář Josef Lukeš. Pozdější léta se mu ve mlýně dobře nevedlo. Roku 1856 předal mlýn synu Josefovi. Když domek roku 1860 vyhořel, pronajal Lukeš mlýn a mlela se tu čekanka. Roku 1862 vyhořel i mlýn a nebyl už obnoven. Lukeš odešel jako mlynář na Brdo. Stavení čp. 21, ovšem přestavěné, stojí dosud (751). Je položeno cca 485 m n.m. (752). Majitelem pozemkové parcely č. 96 je dnes Otakar Samler ze Studénky čp. 21. Na místě mlýna nejsou již patrný žádné pozůstatky (753).
(749) V trati Gegen Pakau, GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7509, Studénka, 1845, stav roku 1842, list I.
(750) Novopacko, 689.
(751) Čerpáno i ze zprávy kronikáře obce Studence P. Věcheta z13.2. 1956(GÚ-ČSAV). Podle J.Boudyše (Větrný mlýn nad obcí Dolánkami, Boleslavan, roč.9/1934-35, 209) byl ze Studénky u Staré Paky převezen r. 1872 dřevěný větrný mlýn do Dolánek. I když tu je snad možnost najít vysvětlení v záměně Studének se Studenou (viz o mlýnu v Dolánkách), stojí za zmínku i skutečnost, že na katastr. mapě Studénky z r.1905 (GÚ-ÚAGK, SK, i.č.7509) je při výškovém bodě znak větrného mlýna na stejném místě, jako na katastrální mapě z roku 1842, i když značkou zcela neobvyklou, převzatou z vojenských map speciálních.
(752) Státní mapa 1: 5000 – odvozená, list Jičín 4-4, 1954.
(753) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Studénce (Kynčl) ze 4.8. 1970.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Větrný mlýn ve Studénce čp. 21 koupil roku 1850 mlynář Josef Lukeš i s obytným domkem, který tam dosud stojí, ovšem přestevěný. Lukeš byl přijat za souseda Studénky o posvícení a nabyl tak domavského práva. Zprvu se mu vedlo dobře, později nevalně. oku 1856 přenechal jej synovi Josefovi. Nového majetníka stihla r. 1860 nehoda, domek mu vyhořel. Mlýn pronajal Bergerovi z Vrchoviny, který tam mlel čekanku. Asi r. 1862 vyhořel i mlýn. Lukeš již mlýn neobnovil, ale pronajal si mlýn na Brdě., který konečně koupil a převezl na Podhrád u Jičína.