V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
V trati Kopanina stál dřevěný větrný mlýn v místě asi 1350 m na sever od Horních Rokytňan již při hranici s katastrálním územím Veselice. Místo je nejvyšším bodem krajiny, necelých 100 m na ZJZ od výškového bodu Kopanina (372 m), na pozemkové parcele č. 566/2 (719). Mlelo se tu obilí, šrotovalo, dělaly kroupy a jáhly.
O době postavení mlýna není zcela bezpečných zpráv. Byl sem přemístěn z Bačalek (viz LOKAL. 43), kde jej koupil kolem roku 1870 Prokůpek z Osenic (720). Mlýn tu byl v provozu asi do roku 1898 (721). Byl pronajímán, jako poslední nájemce se připomíná Jan Hakl z Bačalek (722). Když tento přestal mlynařit, majitel mlýna Ladislav Prokůpek z Osenic mlýn rozebral (723, 724) a materiál odvezl do Osenic. Dřeva bylo použito k stavebním účelům a jako materiálu k soustruhování (725). Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky(726). Místo má dosud označení U větráku(727). Tento mlýn bývá častěji spojován s jménem blízkých Bačalek než s Horními Rokytňany, na jejichž katastrálním území stával. Lokalita leží cca 372 m n.m. (728). Pozemková parcela větrného mlýna má dnes označení 584. Pozemek náleží JZD Veselice (729).
(719)GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 1378, stav roku 1842, list II, (Rokytňany).
(720) GÚ-ÚAGK, SK, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové, narozené 1872, z Bačalek čp. 15, a Jana Blažka, narozeného 1883, z Bačalek čp. 6.
(721) GÚ- ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956.
(722) Viz sdělení ZLA Mnichovo Hradiště.
(723) Cit. sdělení ZLA Mnichovo Hradiště a sdělení kronikáře MNV Veselice J. Srba z 22. února 1956.
(724) Patrně někdy v prvních letech 20. století; mlýn je vyznačen ještě na katastrální mapě z roku 1901.
(725) Cit. sdělení kronikáře J. Limra. Nelze tedy míti za to, že tento mlýn je totožný s mlýnem, o němž literatura uvádí, že byl z Bačalek převezen do Židněvsi (okr. Mladá Boleslav, LOKAL. 189; viz K. Šindlauer, Větrný mlýn u Židněvsi, Boleslavan, ročník 9/1934-35, 209, kde je také vyobrazení větráku v Židněvsi). Podle cit. zprávy ZLA v Mnichově Hradišti přestal být větrný mlýn v Bačalkách používán pro chatrnost. Podle sdělení kronikáře MNV ve Veselici J. Srba (GÚ-ČSAV, VM-Č, z 22.2. 1956) byl mlýn v provozu jen asi do roku 1890 a asi roku 1896 byl rozbořen a odklizen. Pro uvedené období nemohou být pramenem dostupné katastrální mapy (GŮ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 55, 1846), stav roku 1842 (Rokytňany).
(726) Cit. sdělení kronikáře MNV ve Veselici.
(727) Cit. sdělení kronikáře MNV v Bačalkách.
(728) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 5-8. 1952.
(729) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Rokytňany z 11.7. 1970 (J. Malý).
