Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Světuý větřák , 1863 – 1929, převezen do Lidnavy (dnes obec Lipná)
Mlýn postavil Josef Valenta z č.p. 215, Tomáš Skřehot přistavěl v roce 1871 obytný domek, který vyhořel v roce 1945.
Posledním mlynářem byl František Král, který měl přezdívku „Světuý“, protože chválíval svoji mouku, že mele „světuú, světuú“. Kromě mletí, šrotování a dělání „kaše“ (ječné kroupy) také řezal šindel.
