Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Původně ve Stěžerách stál větrný dřevěný mlýn, který byl pak roku 1787 postaven v Praskačce (659).
(659) A. Šorm, Větrný mlýn v Praskačce u Králové Hradce, ČL, ročník 26/1926, 253.
-------------------------
Značka větrného mlýna je nakreslena na mapě prvního vojenského mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list č. 95
