Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Pokorný:
Původně ve Stěžerách stál větrný dřevěný mlýn, který byl pak roku 1787 postaven v Praskačce (659).
(659) A. Šorm, Větrný mlýn v Praskačce u Králové Hradce, ČL, ročník 26/1926, 253.
-------------------------
Značka větrného mlýna je nakreslena na mapě prvního vojenského mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list č. 95