Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Stěžery | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaStěžery

503 21
OkresHradec Králové
P 157
Stěžery
GPS50° 12' 8.3''
15° 45' 46.9''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1,8 km JV od OU,
Zaniklý
před 1765
asi 1787
(odvezen do: Práskačky)
Větrný mlýn Stěžery

Pokorný:
Původně ve Stěžerách stál větrný dřevěný mlýn, který byl pak roku 1787 postaven v Praskačce (659).
(659) A. Šorm, Větrný mlýn v Praskačce u Králové Hradce, ČL, ročník 26/1926, 253.
-------------------------
Značka větrného mlýna je nakreslena na mapě prvního vojenského mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list č. 95


Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy