V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Na mírném návrší, necelých 800 m na východ od Bukoviny, stál dřevěný větrný mlýn již roku 1840 (v trati Za humny proti Černilovu) na pozemkové parcele č. 882/b. Patřil tehdy Janu Čápovi z Bukoviny čp. 24 (616). Tento obilní mlýn zanikl asi před 80 lety (617). Pozemek (role, pozemková parcela č. 882) dnes náleží zemědělci Rud. Čápovi v Bukovině čp. 24. Po větrném mlýně se na místě nezachovaly žádné stopy (618). Lokalita leží v nadmořské výšce cca 251 m (619).
(616) SÚA, IS, Hradecko 64, (stav roku 1840); J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 495-498.
(617) Na pozemkové mapě z roku 1898 už není vyznačen, srov. GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 669 (Bukovina).
(618) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině z 5.3. 1956 na základě výpovědí nejstarších místních občanů.
(619) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 4-8, 1951.