Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Na mírném návrší, necelých 800 m na východ od Bukoviny, stál dřevěný větrný mlýn již roku 1840 (v trati Za humny proti Černilovu) na pozemkové parcele č. 882/b. Patřil tehdy Janu Čápovi z Bukoviny čp. 24 (616). Tento obilní mlýn zanikl asi před 80 lety (617). Pozemek (role, pozemková parcela č. 882) dnes náleží zemědělci Rud. Čápovi v Bukovině čp. 24. Po větrném mlýně se na místě nezachovaly žádné stopy (618). Lokalita leží v nadmořské výšce cca 251 m (619).
(616) SÚA, IS, Hradecko 64, (stav roku 1840); J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 495-498.
(617) Na pozemkové mapě z roku 1898 už není vyznačen, srov. GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 669 (Bukovina).
(618) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině z 5.3. 1956 na základě výpovědí nejstarších místních občanů.
(619) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 4-8, 1951.
