Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Druhý větrný mlýn je pozdějšího založení; je vyznačen na mapě z roku 1847 až 1860 (546), avšak teprve z pozdější podrobné katastrální mapy z roku 1894 (547) srovnáním můžeme zjistit, že stál nedaleko prve zmíněné lokality23.
Jednalo se o okrouhlý zděný větrný mlýn, který stál na pozemkové parcele, označené roku 1843 č. 81. Parcela patřila obci Jablonec (548), avšak činila si na ni nárok i vrchnost (je zapsána jako dominikál) (549). I když větrný mlýn měl tehdy dvě mlýnská složení – pracoval tu mlynář sám – byla jeho roční výroba velmi nízká, jen 60 měřic obilí (550). Roku 1894 je pozemek označen jako obecní pastvina(551). Místo se dnes nazývá Na Větřáku (552). Mlýn byl rozbořen koncem 19. století (553) a z jeho zdiva byla postavena stodola v Hořenci u čp. 15. Po mlýně nezůstaly žádné stopy. Dnes patří uvedený pozemek JZD v Hořenci (554).
Přibližná nadmořská výška jmenovaných dvou lokalit na katastrálním území Jablonec je 430 m (555).
(546) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien 1847-1860, list 7.
(547) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2722, 1894, list I (Jablonec).
(548) SÚA, SK, originál Litoměřicko 158, Grund-Parzellen-Protocol, 1843.
(549) Tamtéž, Bau-Parzellen-Protocol. Sousední parcely č. 76, 77, 78, 79, 80, vesměs dominikální, jsou připsány Antonínu Hüpschovi, domkaři v Jablonci čp. 32.
(550) GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát SK, sumář Industrieller Gewerbestand, kraj Žatecký. Duplikát SK není v SÚA k dispozici.
(551) K roku 1843 je rovněž označena jako obecní pastvina, avšak s poznámkou; Stritig mit der Grund-Obrigkein (SÚA, SK, Litoměřicko 158, Jablonitz, 1843).
(552) V cit. mapě z roku 1894: Windmühle. Do jaké míry zaniklo vědomí o starším větrném mlýně, je patrno i z toho, že tento název, v mapě k roku 1843 uvedený (správně) poněkud dále směrem k severu, přenáší se později k místu novějšího větrného mlýna.
(553) Zpráva rady MNV v Hořenci uvádí rok 1892, to je však v rozporu s vyznačením ve zmíněné katastrální mapě z roku 1894 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 12.2. 1956).
(554) Sdělení rady MNV v Hořenci.
(555) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Most 2-8, 1952.
