Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: K roku 1814 se připomíná větrný mlýn s 2 pracujícími na statku Keblie (Keblitz, Keplitz), tehdy v Litoměřickém kraji (530).
Nemůžeme-li dnes určit přesněji polohu tohoto větrného mlýna, umisťujeme prozatím tuto lokalitu do sídla tehdejšího statku, do obce Keblice v okrese Litoměřice.
(530) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237
