Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn mezi Novými Křečany (Neuehrenberg) a Pánským (Herrenwalde) upozornila zpráva, že roku 1928 tu stál poslední větrný mlýn šluknovského okresu a že se právě odstraňuje (435). Katastrální mapa z roku 1901 (436) ukázala, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 2493/1 (437) v západní části katastrálního území, něco přes 300 m na východ od hranic s katastrálním územím Panský (Herrenwalde). Značka pro větrný mlýn na katastrální mapě (438) svědčí patrně na mlýn dřevěné stavební konstrukce. Mlýn byl postaven nejdříve po roce 1850 (439).
(435) Reichenberger Zeitung cit. článek z 15.3. 1928.
(436) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7264/2, Alt-Ehrenberg, 1901, list 7.
(437) Srov. GÚ – ÚAGK, SK, cit. i.č. katastr. mapa z r. 1937 (stav r. 1936), (Staré Křečany).
(438) Cit. katastr. mapy z r. 1901 a 1937, kdy je mlýn ještě vyznačen.
(439) Není o něm zmínky v sumáři Oceň. operátu stabilního katastru (GÚ-ÚAGK, SK, Oceň. operát, krajské sumáře
Existuje zpráva, že poslední větrný mlýn byl rozebírán v roce 1928 na území Nových Křečan. Je také na mapě 3. vojenského mapování.
