Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jiříkov | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaJiříkov

407 53
OkresDěčín
P 162
Jiříkov
GPS50° 59' 22.6''
14° 33' 50.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
700 m JZ od OÚ
Zaniklý
asi 1760
12. 7. 1904 - shořel
Větrný mlýn Jiříkov

Pokorný:
Druhý obilní větrný mlýn náležel Josefu Röttigovi, hostinskému v Jiříkově, čp. 612 (400). Mlýn vyhořel asi kolem roku 1895. Před tím již dlouho byl neschopný provozu. Stával v místech dnešního hřbitova asi 360-370m n. m. (401).
O větrném mlýně v Starém Jiříkově uvádí se v Katastrálním oceňovacím operátu z poloviny 19. století, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracující (Arbeiter). Ročně mlýn zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky (420).
(400) V roce 1843 náležela stavební parcela č. 269 Antonu Rosttigovi, domkaři v Starém Jiříkově čp. 612 (SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Altgeorgswalde, Bau – Parzellen – Protocol).
(401) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 7-2, 1951.
(402) SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Alt-Georgswalde, Catastral-Schätzungs-Elaborat.

---------------------------------
Neobvykle mohutný větrný mlýn německého typu stál ve Starém Jiříkově nedaleko hřbitova a fungoval ho až do roku 1904, kdy mlýn vyhořel. Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy.

Jedním z posledních mlynářů v tomto mlýně byl mlynář Josef Röttig. Poloha tohoto mlýna je přesně známa. Na staré fotografii Johanna Heineho (fotograf a hodinář, náměstí č. 4) z roku 1897 je vidět i větrný mlýn asi 50 metrů jižně od zadního rohu hřbitova (na poli mezi hřbitovem a hřištěm na mírném návršíčku) sto metrů západně za současným hřbitovem. Jeho existenci zachycuje i dobová pohlednice asi z roku 1899, s kostelem sv. Jiří v pozadí. Tento větrný mlýn přečkal do počátku 20. století, kdy 12. července1904 vyhořel a už nebyl obnoven.

V Katastrálním oceňovacím operátu z pol. 19. stol. se uvádí, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracovník. Ročně zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky.


Neexistuje
Německý
Dřevěná

Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy

Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Obrazy