Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Druhý obilní větrný mlýn náležel Josefu Röttigovi, hostinskému v Jiříkově, čp. 612 (400). Mlýn vyhořel asi kolem roku 1895. Před tím již dlouho byl neschopný provozu. Stával v místech dnešního hřbitova asi 360-370m n. m. (401).
O větrném mlýně v Starém Jiříkově uvádí se v Katastrálním oceňovacím operátu z poloviny 19. století, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracující (Arbeiter). Ročně mlýn zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky (420).
(400) V roce 1843 náležela stavební parcela č. 269 Antonu Rosttigovi, domkaři v Starém Jiříkově čp. 612 (SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Altgeorgswalde, Bau – Parzellen – Protocol).
(401) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 7-2, 1951.
(402) SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Alt-Georgswalde, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
---------------------------------
Neobvykle mohutný větrný mlýn německého typu stál ve Starém Jiříkově nedaleko hřbitova a fungoval ho až do roku 1904, kdy mlýn vyhořel. Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy.
Jedním z posledních mlynářů v tomto mlýně byl mlynář Josef Röttig. Poloha tohoto mlýna je přesně známa. Na staré fotografii Johanna Heineho (fotograf a hodinář, náměstí č. 4) z roku 1897 je vidět i větrný mlýn asi 50 metrů jižně od zadního rohu hřbitova (na poli mezi hřbitovem a hřištěm na mírném návršíčku) sto metrů západně za současným hřbitovem. Jeho existenci zachycuje i dobová pohlednice asi z roku 1899, s kostelem sv. Jiří v pozadí. Tento větrný mlýn přečkal do počátku 20. století, kdy 12. července1904 vyhořel a už nebyl obnoven.
V Katastrálním oceňovacím operátu z pol. 19. stol. se uvádí, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracovník. Ročně zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky.
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy
