Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
1,2 km SZ od centra obce (OÚ), asi 200 m severně od kapličky u silnice 367 z Kvasic do Kroměříže, u informačního sloupku modře značené turistické trasy z Kvasic do Střížovic
Zaniklý
1890
asi ?
Větrné čerpadlo s Halladayovou turbínou u bývalé výletní hospody Pindula. Dřevěný stožár (čtyřnožka), výška asi dvojnásobek průměru rotoru nad melioračním kanálem. Sloužilo pravděpodobně pro zásobování vodou objektu „Pindula“ – výletního hostince a přepřahací stanice pro povozy.
Podle nákresu byl otáčivý pohyb větrné turbíny převeden hřídelí k převodu na vahadla pro 2 pumpy.
Dochoval se jen můstek nad kanálem, pod nímž je patrné bývalé stavidlo, které zvyšovalo hladinu v umělém kanálu. Jsou patrné svislé drážky v bočních stěnách kamenných pilířů můstku
Fotografie - Situační schema / nákres originál firmy Kunz datovaný 26. 2. 1890. V rámečku je patrná poloha hospody, stavidla a patek stožáru větrného čerpadla.
Fotografie kamenného můstku, v bočním „pilíři“ je patrná drážka pro výplně bývalého stavidla, tzv náplatky
Zdroj informací: Obecní muzeum Kvasice, Květa Koutňáková