Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
1,2 km SZ od centra obce (OÚ), asi 200 m severně od kapličky u silnice 367 z Kvasic do Kroměříže, u informačního sloupku modře značené turistické trasy z Kvasic do Střížovic
Zaniklý
1890
asi ?
Větrné čerpadlo s Halladayovou turbínou u bývalé výletní hospody Pindula. Dřevěný stožár (čtyřnožka), výška asi dvojnásobek průměru rotoru nad melioračním kanálem. Sloužilo pravděpodobně pro zásobování vodou objektu „Pindula“ – výletního hostince a přepřahací stanice pro povozy.
Podle nákresu byl otáčivý pohyb větrné turbíny převeden hřídelí k převodu na vahadla pro 2 pumpy.
Dochoval se jen můstek nad kanálem, pod nímž je patrné bývalé stavidlo, které zvyšovalo hladinu v umělém kanálu. Jsou patrné svislé drážky v bočních stěnách kamenných pilířů můstku
Fotografie - Situační schema / nákres originál firmy Kunz datovaný 26. 2. 1890. V rámečku je patrná poloha hospody, stavidla a patek stožáru větrného čerpadla.
Fotografie kamenného můstku, v bočním „pilíři“ je patrná drážka pro výplně bývalého stavidla, tzv náplatky
Zdroj informací: Obecní muzeum Kvasice, Květa Koutňáková
