Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn v katastrálním území Brusnice (Praussnitz) byl dřevěný a stál roku 1840 asi 1070 m ZSZ od kostela v Brusnici v trati Sommerflur na pozemkové parcele č. 263, označené jako pastvina (846). Uvedená lokalita je něco přes 500 m na východ od větrného mlýna k Hornímu Žďáru. Mlýn v Brusnici je označen stavebním parcelním číslem 166 (847). Na místě jsou ještě dnes kameny jako pozůstatky po mlýně (848). Nadmořská výška lokality je cca 541 m (849).
(846) Roku 1840 se uvádí jako majitel pozemkové parcely č. 263 v katastru obci Brusnice (Praussnitz) Josef Kasper, sedlák v Brusnici čp. 116, a po něm Josef Peitzker z Brusnice čp. 75(173). Rustikální pozemek ležel v trati Sommerflur (SÚA, SK, duplikát, 93, 27. Praussnitz, Grund-Parzellen-Protocol).
(847) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. (5131) 540/2, Praussnitz, 1845,(stav roku 1840), list IV.
(848) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Hajnice z 26.3. 1956.
(849) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 3-5, 1954.
