Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Jakým směrem běží válce ve stolicích?
Zobrazit odpověď
Protivratně do sebe.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokoný:
Zatím bez přesné lokalizace zůstávají 2 větrné mlýny, které uvádí rukopisný seznam mlýnů (844) k roku 1842 na někdejším panském statku Fořt (845).
(844)SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(845) GÚ-ÚAGK, SK, císařský otisk i.č. 1675, obec Forst, (Bydžovský kraj).
