Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na rozdíl od předešlého mlýna, není větrný mlýn na západ od Studence znám v literatuře. Byl rovněž dřevěný, stál ve vzdálenosti asi 1600 m SZ od kostela ve Studenci v poloze Lišenský dvůr. Stavební parcela měla č. 192 (v pozemkové parcele č. 873) (804). Podle stavu roku 1931 by uvedenému místu odpovídala pozemková parcela č. 873/1 (805). Ještě roku 1842 se uvádí větrný mlýn na dominikální pozemkové parcele č. 873 v trati Lisenský, jejímž vlastníkem je zapsán zprvu Ignaz pak Wenzel Ritter von Bergenthal, majitel panství Studenec. Po zrušení větrného mlýna byla pozemková parcela vedena jako pole. Tento větrný mlýn nebyl mezi lety 1842 a 1854 asi v činnosti, neboť v tomto roce se v Katastrálním oceňovacím elaborátu uvádí ve Studenci jen jeden větrný mlýn, o němž byla dříve zmínka. Lze soudit, že mlýn vyhořel v zimě, někdy v roce 1860 (806). Lokalita je položena asi 535 m n.m. (807).
(804) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7504, 1845 (stav roku 1842), list III (Studenec).
(805) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa 1932 (stav roku 1931) Studenec, list 3.
(806) GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 42/1958, sdělení J. Kuříka, ze Studence čp. 359. Zpráva obsahuje i některé další podrobnosti k dějinám větrných mlýnů u Studence.
(807) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-0, 1952.
