Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Na mírném návrší, necelých 800 m na východ od Bukoviny, stál dřevěný větrný mlýn již roku 1840 (v trati Za humny proti Černilovu) na pozemkové parcele č. 882/b. Patřil tehdy Janu Čápovi z Bukoviny čp. 24 (616). Tento obilní mlýn zanikl asi před 80 lety (617). Pozemek (role, pozemková parcela č. 882) dnes náleží zemědělci Rud. Čápovi v Bukovině čp. 24. Po větrném mlýně se na místě nezachovaly žádné stopy (618). Lokalita leží v nadmořské výšce cca 251 m (619).
(616) SÚA, IS, Hradecko 64, (stav roku 1840); J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 495-498.
(617) Na pozemkové mapě z roku 1898 už není vyznačen, srov. GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 669 (Bukovina).
(618) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině z 5.3. 1956 na základě výpovědí nejstarších místních občanů.
(619) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 4-8, 1951.
