Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Na mírném návrší, necelých 800 m na východ od Bukoviny, stál dřevěný větrný mlýn již roku 1840 (v trati Za humny proti Černilovu) na pozemkové parcele č. 882/b. Patřil tehdy Janu Čápovi z Bukoviny čp. 24 (616). Tento obilní mlýn zanikl asi před 80 lety (617). Pozemek (role, pozemková parcela č. 882) dnes náleží zemědělci Rud. Čápovi v Bukovině čp. 24. Po větrném mlýně se na místě nezachovaly žádné stopy (618). Lokalita leží v nadmořské výšce cca 251 m (619).
(616) SÚA, IS, Hradecko 64, (stav roku 1840); J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 495-498.
(617) Na pozemkové mapě z roku 1898 už není vyznačen, srov. GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 669 (Bukovina).
(618) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině z 5.3. 1956 na základě výpovědí nejstarších místních občanů.
(619) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 4-8, 1951.
