Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na území katastrální obce Dolní Chrastava je pro polovinu 19. století doložen větrný mlýn, jenž zaměstnával jednoho pracujícího (Arbeiter) a zpracoval tehdy ročně 100 měřic obilí na 50 centů mouky (484). Přesnější lokalizace větrného mlýna nebylo možno zatím provést (485).
(484) SÚA, SK, duplikát, 30, 14, Kratzau Unter, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(485) Podle sdělení archiváře V. Hataše z 1.4. 1958 o větrném mlýně v Chrastavě není zmínka v zachovalých spisech chrastavského mlynářského cechu, vedených od 18. století, ani ve starší regionální literatuře; dokonce ani starší pamětníci nemohli zprávu o mlýně potvrdit (GÚ-ČSAV, VM-Č, č. 133/58 z 9.4. 1958).
