Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Kolik dělá obrátek francouzský kámen při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu dáti číslo 220.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na území katastrální obce Dolní Chrastava je pro polovinu 19. století doložen větrný mlýn, jenž zaměstnával jednoho pracujícího (Arbeiter) a zpracoval tehdy ročně 100 měřic obilí na 50 centů mouky (484). Přesnější lokalizace větrného mlýna nebylo možno zatím provést (485).
(484) SÚA, SK, duplikát, 30, 14, Kratzau Unter, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(485) Podle sdělení archiváře V. Hataše z 1.4. 1958 o větrném mlýně v Chrastavě není zmínka v zachovalých spisech chrastavského mlynářského cechu, vedených od 18. století, ani ve starší regionální literatuře; dokonce ani starší pamětníci nemohli zprávu o mlýně potvrdit (GÚ-ČSAV, VM-Č, č. 133/58 z 9.4. 1958).
