Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na území katastrální obce Dolní Chrastava je pro polovinu 19. století doložen větrný mlýn, jenž zaměstnával jednoho pracujícího (Arbeiter) a zpracoval tehdy ročně 100 měřic obilí na 50 centů mouky (484). Přesnější lokalizace větrného mlýna nebylo možno zatím provést (485).
(484) SÚA, SK, duplikát, 30, 14, Kratzau Unter, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(485) Podle sdělení archiváře V. Hataše z 1.4. 1958 o větrném mlýně v Chrastavě není zmínka v zachovalých spisech chrastavského mlynářského cechu, vedených od 18. století, ani ve starší regionální literatuře; dokonce ani starší pamětníci nemohli zprávu o mlýně potvrdit (GÚ-ČSAV, VM-Č, č. 133/58 z 9.4. 1958).
