Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Praha Dejvice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPraha Dejvice
vinice Kotlářka, Dejvice
150 00
OkresHlavní město Praha
P 128
Dejvice
GPS50° 6' 23.5''
14° 23' 0.9''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
u vinice Kotlářka
Zaniklý
před 1562
po 1863
Větrný mlýn Praha Dejvice

Pokorný:
DEJVICE, (LOKAL. 128), obvod Praha 6. Zatím je tu možnost jen odkázat jen na zmínky v literatuře, (38) že větrný mlýn stával blízko větrného mlýna břevnovského u vinice Kotlářky a pracoval ještě roku 1863 (39). Pro starší dobu připomeňme prospekt Prahy z roku 1562 (tzv. dřevoryt Vratislavský), na němž spatřujeme zřetelně dřevěný větrný mlýn v blízkosti kostela sv. Matěje. Tento mlýn vidíme pak i na pozdějších pohledech Prahy, které se přidržely předlohy z roku 1562 (40). Přesvědčivější a věrohodnější je značka větrného mlýna na Kumersbergově (41) mapě Čech a to těsně při východním okraji Dejvic. Totožnost této lokality s větrným mlýnem, patrným na zmíněných starých památkách až ze 16. století, tím ovšem prokázána ještě není.
Výškový bod východně od dvora Kotlářka je 238,3m nad mořem (42). Kotlářka cca 235m (43).
(38) E. Stoklas, 257, který přejal tuto zprávu patrně od J. Karase (Historický vývoj mlynářství ,Praha 1919, 59), ale ten neuvedl pramen, z něhož čerpal. O větrném mlýně u Kotlářky zmiňuje se i Vilikovský, Dějiny zemědělského průmyslu v Československu, Praha 1936, 450.
(39) Ovšem toto určení není zcela jednoznačné. O větrném mlýně u dejvické Kotlářky není zmínky v obsáhlých dějinách F. Vacka (Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí, Sborník příspěvků k dějinám královského hlavního města Prahy, II a IV, Praha 1911 a 1923). Značku větrného mlýna nenalezli jsme na přístupných katastrálních mapách Dejvic ani Motola (kde je rovněž Kotlářka) a přilehlých katastrálních obcí.
(40) A. Novotný, Grafické pohledy Prahy 1493 – 1850, Zmizelá Praha VI, Praha 1945, 15 následující a příloha II – Za upozornění na Hufnaglův pohled děkuji ing. V. Dovolilovi z bývalé Oblastní správy geodézie a kartografie v Praze – Dejvicích a za některá vysvětlení doc. dr. Fr. Roubíkovi a dr. V. Hlavsovi.
(41) K. Ritter v. Kummersberg, Königreich Böhmen, 1884.
(42) Orientační výškopisná mapa Velké Prahy.
(43) Srov. Státní mapu 1:5000 – odvozenou, 1951.


Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení