Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Průzkumem nejstarší katastrální mapy tohoto území (440) se vskutku ukázalo, že právě zmíněný mlýn roku 1843 ještě nestál (lokal.228), avšak objevila se přitom jiná lokalita větrného mlýna. Asi 120 m JZ od místa, kde později byl prve uvedený mlýn postaven, stál již roku 1843 zděný větrný mlýn na pozemkové parcele č. 2648 v trati Hofwiese. Toto místo je asi 1 ½ km na ZSZ od kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech ( Alt Ehrenberg). V 50. letech 19. století nebyl (patrně dočasně (441)) v činnosti, ale na počátku 80. let jsou oba zmíněné mlýny vedle sebe vyznačeny na speciální mapě (442).
Obě lokality leží téměř ve stejné nadmořské výši kolem 430 m (443).
(440) GÚ – ÚAGK, SK, cit. i.č. katastr. mapy Alt-Ehrenberg, 1847 (stav r. 1843), list VII.
(441) Cit. sumáře Oceňovacího operátu SK.
(442) List Reichenberg und Friedland, Zone 2, Col. XII, 1881. Na cit. mapě Kummerbergově z poloviny 19. století je v těch místech naznačen jen jeden větrný mlýn.
(443) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 0-4, 1952.
Již roku 1843 stál zděný větrný mlýn v trati Hofwiese. V 50 letech 19. stol. nebyl (patrně dočasně) v činnosti. Na mapě 3. vojenského mapování jsou vyznačeny dve mlýna 120 m od sebe.
