Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Průzkumem nejstarší katastrální mapy tohoto území (440) se vskutku ukázalo, že právě zmíněný mlýn roku 1843 ještě nestál (lokal.228), avšak objevila se přitom jiná lokalita větrného mlýna. Asi 120 m JZ od místa, kde později byl prve uvedený mlýn postaven, stál již roku 1843 zděný větrný mlýn na pozemkové parcele č. 2648 v trati Hofwiese. Toto místo je asi 1 ½ km na ZSZ od kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech ( Alt Ehrenberg). V 50. letech 19. století nebyl (patrně dočasně (441)) v činnosti, ale na počátku 80. let jsou oba zmíněné mlýny vedle sebe vyznačeny na speciální mapě (442).
Obě lokality leží téměř ve stejné nadmořské výši kolem 430 m (443).
(440) GÚ – ÚAGK, SK, cit. i.č. katastr. mapy Alt-Ehrenberg, 1847 (stav r. 1843), list VII.
(441) Cit. sumáře Oceňovacího operátu SK.
(442) List Reichenberg und Friedland, Zone 2, Col. XII, 1881. Na cit. mapě Kummerbergově z poloviny 19. století je v těch místech naznačen jen jeden větrný mlýn.
(443) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 0-4, 1952.
Již roku 1843 stál zděný větrný mlýn v trati Hofwiese. V 50 letech 19. stol. nebyl (patrně dočasně) v činnosti. Na mapě 3. vojenského mapování jsou vyznačeny dve mlýna 120 m od sebe.