Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
provizorně vloženo na střed obce, přesná poloha neznáma
Zaniklý
před 1854
Pokorný:
V roce 1854 byl na území katastru obce Staré Doubice (Alt Daubitz) v činnosti větrný mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím. Ročně semlel 350 měřic obilí a vyrobil 175 centů mouky (381). Bližší jeho poloha nemohla být zatím stanovena (382).
(381) SÚA, SK, duplikát, 123, 1, Alt Daubitz, Catastral – Schätzungs – Elaborat, 1854.
(382) GÚ – ÚSGK, SK, OM, katastrální mapy i.č. 1452, 1847, (stav roku 1843) a 1934 (Staré Doubice). Ani šetřením u nejstaršího občana německé národnosti, který se v obci narodil, nebilo možno zjistit, že by kdy v obci větrný mlýn býval. Vodní mlýn byl v čp. 5, ale po smrti majitele Leitscheka, cca 1915-1920, se tam nepracovalo a v roce 1950 byl mlýn zbořen. (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Doubice z 19.3. 1958, čj. 58/r).
