Svého pána poslouchati, býti uctivým, pracovitým, věrným a poctivým.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na návrší nad cihelnou, po levé straně silnice z Horek nad Jizerou do Chotětova, stával větrný mlýn. Byl postaven majitelem panství hrabětem Nostitzem někdy v druhé polovině 19. století. Byl to mlýn na mletí kostí (kosťárna) (170). Stál na rozsáhlé pozemkové parcele č. 177 v poloze Na Kopci (171) asi 950m na západ od kostela v Horkách nad Jizerou. Mlýn se neosvědčil a byl zbořen (172). Obytné stavení při něm přežilo mlýn. Samota na nejvyšším místě kopce se nazývala Větrák. (Pozemková parcela č. 177/1) (173). Roku 1933, kdy panství hraběte Nostitze z Rienecku stalo se majetkem Josefa Hegra, bylo zbořeno i toto stavení s přilehlou dřevěnou kůlnou. Dnes je pozemek školním statkem (174) (KNV Praha, Školní statek Horky nad Jizerou) (175). Pozemková trať 0,8 km na ZSZ od obce Horky nad Jizerou se nazývá Na větráku (176). Lokalita (Na kopci) má nadmořskou výšku 237 (177).
(170) J. Procházka v článku K. Sellenera, Větráky našeho kraje, Boleslavan, roč. 9/1934-35, 216-217.
(171) Srov. katastrální mapu v GÚ – ÚAGK, i.č. 2007, 1846 (stav roku 1842), list II (Horky nad Jizerou), také SÚA, SK, IS, Boleslavsko 173 a dále katastrální mapu téže obce z roku 1904.
(172) J. Procházka.
(173) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d.(1922), 1489, uvádí název samoty Větrník; pomístní název U větráku připomíná zpráva okresního musea v Mladé Boleslavi (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 18.5. 1955).
(174) GÚ – ČSAV, VM – Č,sdělení rady MNV v Horkách nad Jizerou ze 6.3. 1956, zn. 47/6, 3. 1956-Hr.
(175) Sdělení rady MNV v Horkách nad Jizerou z 28.7. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(176) ÚSGK, elaborát Názvoslovné komise kartografické Hlavní pomístní názvosloví v zemích českých, kraj Pražský, okres Mladá Boleslav, území, 68, 65 (Větrák) Na větráku (rkp).
(177) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Brandýs n. Labem 3-0, 1953.
